(Věnováno té, která si to nikdy nepřečte..)

Jsi jako vlna, miláčku.

Jsi klidná síla, krásná a přirozená. Zlepšuješ a měníš prostor kolem sebe. Jsi jako mořská vlna, stvořená přírodou. Tvou podstatou je pohyb, cesta. Vznikla jsi, protože Tě vesmír chtěl. Potřeboval tě mít zrovna takovou, jaká jsi. Jsi dokonalá ve svém bytí. Jsi důležitá tady a teď.

Jsi jako vlna, nesoucí surfaře. Jste spojeni pro společný cíl a vaše souznění tvoří vnímání okamžiku. Ty dodáváš energii přírody a přinášíš do vztahu vše, co jsi. On se veze, řídí a přitahuje pozornost. Souhra krásy přírody, energie vlny a výkonu cílevědomého člověka.

Přijde chvíle, kterou pochopíte jako konec. Tobě dojde síla, ztišíš se a rozplyneš. On najde novou vlnu, protože hledat a brát si energii je podstata jeho cesty.

Až budeš příště plakat sama v pelíšku, pošeptej to slovo, které tě tolik děsí. Vyslov „miláčku“ a vnímej obsah. Žádný závazek, žádné přiznání. Jsou to jen tiše vyřčené emoce. Je to jen popis tvé podstaty.

Jsi jako vlna, miláčku.

Marek Chlíbek – Dago

= = = = =

Vojáci, vracející se z bitev, buď mlčí, nebo vyprávějí spousty příběhů. Zkus odhadnout, zda vypravěč jen dělá ramena a nebo ulevuje svému svědomí. Podle toho poznáš, zda je příběh bajka nebo pravda. Hluboce však polituj ty vojáky, co mlčí..