Modlitba za děti

( Každé náboženství si vytvořilo vlastní promluvy ke svému bohu, jimiž se snaží ovlivnit jeho rozhodování ve věcech pozemských. Modlitby za děti patří všude k těm nejinspirativnějším a zrcadlí se v nich bezmezná láska, strach a další city spojené s rodičovstvím. I pro nás, kdo se treba zcela neztotožňujeme s křesťanským pojetím boha může text modlitby znamenat inspiraci ve svých duchovních promluvách k tomu čemu věříme. )

Otče náš,

jsou venku a já je nemůžu chránit.

Čím jsou větší, tím méně můžu být s nimi.

Jdou si svými vlastními cestami

a mně nezůstává než je svěřit Tobě

a snažit se jim rozumět a radit.

Dej jim dobré kamarády a přátele

a také dobré dospělé kolem nich,

kterým by na nich záleželo.

Chraň je, aby se jim nestalo nic zlého,

a samy aby nezavinily neštěstí.

Ochraňuj je, aby nedělaly nic nesprávného,

když jsou samy mezi sebou.

Především dej jedno: aby se rády vracely domů,

aby se těšily na domov rodičů a aby ho milovaly.

Dej, aby se mi dařilo vytvořit tento domov

a náš rodinný krb milým

a takový ho zachovat co nejdéle.

Jim dej, aby nemyslely na své rodiče se strachem ani tehdy,

když udělaly něco špatného.

Zachovej jim důvěru, že tento dům je pro ně stále otevřený

i přes všechny hlouposti, které udělaly.

Dej nám všem, aby jim náš domov ukazoval, co znamená být doma,

být u Tebe tam, kde Ty jsi doma, u stolu v tvém věčném království.

Amen.

Jednou za čas by se měl člověk asi zastavit a férově si odpovědět, čím v minulosti ostatním prospěl a čím naopak ublížil. V lidském životě je opravdu užitečný princip, kdy účinek našeho dobrého konání přetrvává i po smrti a naopak to zlé lze zmírnit nebo i zcela zahladit upřímnou omluvou ještě za našeho života. Co v ostatních zasejeme, to v nich přetrvává a roste.