Nedávno jsem se účastnil rozhovoru o dlouhověkosti a o tom jak si prodloužit aktivní věk. Doporučoval jsem to, čemu věřím a pokládám za funkční: fyzicky aktivní styl života, zajímavou práci, základní potraviny s minimem přidaných aditiv, pozitivní víru v něco vyššího a omezení stresu z přebytku informačního balastu. Prostě funkční životní pohodu, jakou praktikovalo mnoho kultur v minulosti. Jeden vzdělaný člověk mě v tom dost radikálně odkázal do patřičných mezí.

“Milej zlatej! Víš ty vůbec, že v minulosti byl průměrný věk života jen něco málo přes čtyřicet let. A v některých obdobích dokonce ještě méně! Nešiř bludy a prezentuj fakta..”

Ano, tohle vím. Nízký věkový průměr dožití v dobách minulých je statistický fakt se kterým souhlasím. Dlouhé roky se zabývám funkční magií, kde hraje matematika a výsledková statistika docela zásadní roli. Z této oblasti vím, že prezentace nízkého průměrného věku našich předků je velmi málo pochopená veličina, pokud nezohledníme příčiny jednotlivých úmrtí.

Statistika pracuje v zásadě takto. Vezměme dvě osoby, z nichž jedna se dožila požehnaných sto let a druhá zemřela hned při porodu. Statistický věkový průměr skupiny těchto dvou osob je tedy padesát let. Je to pochopitelné? Určitě ano.

A teď si vezměme několik příkladů, jak mohli lidé v minulosti také umírat:

1. Častá úmrtí novorozenců v poporodní péči z důvodu bakteriální infekce předané přímo lékařem. Není bez zajímavosti, že v minulosti poskytovaly často odbornější porodní péči rodičkám profesionální porodní asistentky, které měly větší povědomí o významu čistoty při porodu, než leckterý doktor. Odhadovaný věk dožití postižených – 0 roků?

2. Častá úmrtí malých dětí v chudých rodinách z důvodu podvýživy a tedy vyšší náchylnosti k nemocem. Odhadovaný věk dožití postižených 1 – 15 roků?

3. Častá násilná úmrtí mladých mužů a civilního obyvatelstva z důvodu mnoha válek a ozbrojených půtek, vyvolávaných vrchností. Odhadovaný věk dožití postižených 14 – 25 roků?

3. Častá násilná úmrtí poddaných z důvodu častých poprav, tělesných trestů a likvidačního věznění i za banální trestné činy. Odhadovaný věk dožití postižených 14 – 30 roků?

4. Častá násilná úmrtí chudého obyvatelstva z důvodu vysokého počtu násilné kriminality, kterou vrchnost neuměla nebo nechtěla potlačovat. Odhadovaný věk dožití postižených 0 – 40 roků?

5. Častá úmrtí chudého obyvatelstva na vyčerpání, úrazy či otravy, při zneužívání vrchností k otrocké právi v zemědělství, fabrikách, dolech, atd. Odhadovaný věk dožití postižených 14 – 30 roků?

6. Oběti epidemií a nakažlivých nemocí, které se bohužel často rychle šířily prostřednictvím některých křesťanských rituálů, například žehnání se (neúmyslně) nakaženou svěcenou vodou (cholera, tyfus, atd.) při každém vstupu do kostela nebo podávání (neúmyslně) nakažených hostií do úst věřících při svatých mších.

Pokud přijmeme premisu o průměrném věku v minulosti kolem 40 let, tak tohle bylo jen několik příkladů, které statistický průměr velmi drasticky sráží a při tom jen málo souvisí s osobním životním stylem, kterým může člověk smysluplně ovlivnit.

K příkladům nízkého věku si pak naopak představte reálný věk lidí, kterí se uvedeným rizikům vyhnuli a žili způsobem, který jsem popsal v úvodních větách.

Devadesátiletí a téměř století lidé, žijící na vesnicích a uprostřed přírody v kruhu své rodiny, živící se jednoduše, smýšlející pozitivně a jen málo navštěvující lékaře, ti skutečně nebyli žádnou výjimkou. To není idea, to je právě ta statistika.

Na druhou stranu je dnes průměrný věk často uměle zvyšován už jen tím, že máme rychlejší sanitky, vrtulníky, hustější síť nemocnic. Lidské trosky, přežívající v domovech důchodců a na LDNkách. Ano, pobyt v těchhle zařízeních zvyšuje statistický věk i o desetiletí, ale kvalita takového života?

V tomhle světle se zamyslel i ten vzdělaný člověk, který mi nejdříve dost oponoval a uznal, že na tom trochu pravdy je. Pak ale řekl:

“Stejně jsem ale rád za moderní nemocnice, supermoderní lékařské přístroje a metody. Žádný zdravý životní styl mě přece nespasí, pokud potřebuji operaci!”

Pokrok je vždy přínosná věc, ale je to záležitost vyvíjejících se technologií a poznatků vědy. Není to důkaz, že dnešní lidé vedou zdravější životní styl než naši předci.

“Zaplať pánbu” za dostupnou lékařskou péči a moderní nemocnice. Na druhou stranu odmyslete si tyto pacienty: oběti dopravních nehod, pacienti s nemocemi způsobenými kouřením, alkoholem, nadměrným stresem, nadužíváním léků a chemikálií v potravinách, přejídáním a nedostatkem pohybu.

Kdo vám pak v těch nemocnicích zbude? Většinou jen doktoři.. 🙂 (Jasně, velká nadsázka, ale zamyslete se…)

Marek Chlíbek – Dago