Osamělý muž, ocitnuvší se v neznámé krajině, pociťuje nejdříve pradávný strach. Tuší dravce, tuší konflikty, tuší problémy.

Po pár dnech pozná nejbližší okolí, ze stop a náznaků vyčte skutečnou přítomnost nebezpečných tvorů, žijících kolem něj. Jistota mu dodá trochu odvahy. Začne se aktivně pohybovat, stopovat a zkoumat.

Časem zahlédne a začne pravidelně vídat predátory, ovládající teritorium. Poznává jejich sílu, zvyky i povahy. Začne je respektovat a vyhýbat se konfliktům.

Za dlouhé týdny si na ně zvykne, strach se vytratí. Přichází sebejistota, plynoucí s poznání životních rytmů a zvyků dravců.

Jak jdou měsíce, vyvine se něco jako přátelství. Muž je chápe, toleruje a vnitřně se řadí mezi ně. Poznává je dokonale i na dálku a ve své mysli jim dává jména. Vnímá nepsaná pravidla rozdělení území, respektuje osobní zóny dravců a očekává, že dravci budou respektovat ty jeho.

Vnímá a projevuje přátelství bojovníků, přátelství dravců. Kdysi cítěný strach je dávno pryč.
…
Uvidí-li velký dravec v divočině osamělého muže, přečte jej během jednoho okamžiku. Svůj názor už nikdy nezmění. Vidí v něm jen to, co opravdu je. Potrava…

Předsudky vlastní mysli o jsou to největší omezení, kterým se necháváme sami svazovat. V divoké přírodě i v džungli civilizace!