Asi každý kluk ji někdy potkal. Místní hvězdu, krásnou holku, tak nějak správně přidrzlou a oraženou. Se sexy tělem a ochotnou jít z náruče do náruče. Podle řečí ostatních kluků ji už každý aspoň jednou měl a prý to byla super divoká jízda. Prostě rajda, běhnička, co bys jí chtěl pohrdat a při tom tě tak vzrušuje.

Když ji potkáš, usmíváš se snad kolem celé hlavy a flirtuješ slovy i pohledy. Ona ti ráda oplatí stejně z čehož jsi v sedmém nebi …nebo aspoň hodně blízko. Toužíš po ní, chceš ji, vzdycháš kvůli ní.

Kupuješ jí zmrzku nebo drink, šeptáš zdrobněliny a snažíš se ukázat v nejlepším světle. Možná ji občas vezmeš na výlet, koupíš dárek a napíšeš pár hezkých slov. Zaujmeš pózu romantika a fér chlapa, prostě sympaťáka. Toužíš, věříš, čekáš. A při tom ji kvedlají ti druzí…

Časem to nějak vyšumí. Sejde z očí, sejde z mysli a roky běží. Jednou… Jednou ji zase někde potkáš. Už jste jiní, ale těch pár vzpomínek stojí za úsměv a krátký rozhovor. Je jiná, starší a jakoby klidnější, ale pořád v ní to hezké někde je. Usmívá se a cvrliká zase jako tenkrát.

Mlčíš, usmíváš se a na každou hloupost pokyvuješ hlavou. Znovu máš tu myšlenku, znovu řešíš tu otázku. Usmíváš se, o nic nejde…tak to prostě řekneš.

„…proč jsi se se mnou tenkrát nevyspala?“

Zmlkne s otevřenou pusinkou a vyvalí na tebe svá kouzelná očka. Vlastně nechápe podstatu. Sekundu za sekundou vstřebává to, na co se ptáš.

Pak odpoví prostě, čistě a s udiveným tónem v hlase.

„Vždyť sis přece nikdy neřek..!“

Někdy je to až takhle jednoduché…prostě rajda!  🙂

.