Pár faktů o vílách a sexu s nimi
17. 05. 2016 | Rubrika: Magie | 6 Komentářu | Autor: Marek Chlíbek
Pár faktů o vílách:
Ne, víla není nesmrtelná. Jen žije opravdu velmi, velmi dlouho.
Ne, víla není bezcitná. Podléhá svodům, flirtům i něze, stejně jako žena.
Ne, víla není bezpohlavní. Je to žena, může mít tělesnou lásku jako žena a může mít dítě – novou vílu.
Ne, víla nevzniká hotová. Rodí se jako dítě, roste a vyvíjí se jako dítě – malá víla. Jen to trvá stovky let.
To je asi vše. Jo, ještě co z toho plyne?
No, že když otěhotníš vílu, tak se z těch alimentů zblázníš..
🙂
Výše uvedený text jsem svého času napsal jako status na svoji facebookovou stránku . byl myšlený čistě jako nevinná legrace, nicméně v komentářích se kolem něj rozproudila poměrně živá a zajímavá diskuse. Jeden s přátel mi tam mimo jiné i napsal, že si nemyslí, že by bylo možné mít s vílou sex na hmotné úrovni. to , co jsem mu k tomu napsal uvádím zde:
To je náhodou moc krásná výtka a zkusím na ni zareagovat obsáhleji a, dejme tomu, trošičku víc vážně, jo?
Soulož na hmotné úrovni, co to vlastně je? Dejme tomu, že svedeš svoji hezkou sousedku, ona k tobě večer přijde a hezky se pomilujete. je to reálná žena, proběhne nějaká reálná sexuální činnost. asi tohle se dá chápat jako soulož na hmotné úrovni.
Jenže, co ti zbude už minutu po tom, když sousedka zase odejde? elementárně vzato, jen prožitek vzpomínka. Všechny prožitky, emoce a vzpomínky vznikají primárně v mozku a ne úplně nutně to musí mít předlohu v tom, co chápeme jako hmotný svět.
sousedka odejde a tobě zůstane jen chemický a elektrický otisk v nervové tkáni mozku a možná pár nových spojení mezi neurony. Do konce života budeš věřit, že to byla realita.
A teď si představ, že nějaká síla nebo proces s vlastní inteligencí je schopný zanechat ve tvém mozku otisk té samé síly a podobných vlastností. Tvůj mozek nevidí ven a nerozeznává realitu. Je schopný jen přijímat nějaká podráždění, ty zpracovávat a uchovávat o nich nějaké informace. Ta podráždění mohou přicházet nervovými vstupy a nebo možná i jinak. Mozek nepozná co je realita a co ne, pokud jsou ty podráždění stejná.
Pokud přestaneš rozdělovat svět na hmotný a nehmotný, případně nadpřirozený a přijmeš tezi, že vše je jen jeden komplexní svět, který zatím jen celý neznáme. Nemůžeš s jistou vědět, že i ten zážitek se sousedkou je skutečně na hmotné úrovni. No a pokud k tobě přijde víla, pomilujete se a ten zážitek je na stejné vjemové úrovni jako milování se sousedkou, tak je to hmotná úroveň? A je potřeba to vůbec v této perspektivě řešit?
Dost velký problém ohledně magie a podobných témat, pokud by se měly brát alespoň střípkem vážně, je ten, že většina lidí nepraktikuje, ale posuzuje jen cizí zprostředkované zkušenosti jiných lidí. Z vyprávění a většinou z knih. Každá zprostředkovaná zkušenost je ale vždy pouze subjektivní, neúplný a nepřesný popis něčeho, co nás obklopuje, co na současné úrovni mentálního vývoje nedokážeme pojmout a tedy ani informačně předat.
Pokud čteš knihy o magii, tak to může být velká inspirace pro vlastní pokusy a rámcové ukázání cesty, ale informačně je to stejné, jako bys posadil pětileté dítě na vysokoškolskou přednášku a pak po něm chtěl, aby ti vysvětlilo, co se tam probíralo.
Pokud za tebou chce přijít víla (nebo jiná bytost) tak to poznáš. Má to své důvody a je to často dlouhý proces. Je to tím, že ti chce to inteligentní prostředí kolem nás něco říct, nebo předat do naší úrovně nějaké informace.
Nejčastěji to začíná určitými vnuknutími nebo vhledy. Jsou to záblesky informací, obrazů nebo myšlenek, které tě něčím obohatí, nebo ti vyřeší nějaký problém, ale při tom cítíš, že jakoby nevznikly v tvé hlavě, ale přišly někde odjinud.
Mají to často umělci, spisovatelé, malíři, hudebníci a velmi často i novináři nebo vědci. Taková ta intuice nebo múza. Někomu to takhle stačí, přijímá ty inspirace a neřeší odkud přicházejí nebo jak vznikají. Prostě je za své inspirace rád a stačí mu pocit, že vznikají v jeho hlavě.
Někdo intenzivněji cítí, že mu tu inspiraci nebo myšlenky a rady někdo předává a chtěl by si toho dárce konkretizovat. Na to jsou vizualizační techniky, ale u některých lidí to snadno vznikne i přirozeně.
Po určitém čase mentálních cvičení začneš na okraji svého zorného pole tušit nějakou entitu a postupně se ti zjasňuje, až se ti začne zjevovat reálná bytost. Třeba víla.
A tady pozor. z magického hlediska není tak úplně podstatné, kdo nebo co to je. Může to být zviditelněná nějaká inteligence, která má nějakou vizuální podobu, aby jsi ji jako člověk mohl lépe lidsky vnímat. Nebo to může být čistě představa v tvém mozku, kterou vytváří tvá nervová tkáň a ty tu představu vnímáš jako vnější projekci mimo sebe.
Důležité je totiž jedině to, co s tou bytostí budete podnikat nebo co si budete povídat. Představ si tedy, že je to v tvé hlavě vizualizovaný nějaký vnější přírodní proces s vlastní inteligencí, který věda, tak jak ji chápeme vědecky kritickým myšlením, zatím nepoznala a neprokázala.
Ty se té víly ptáš na věci, které ti pomohou ve tvé práci například umělce, nebo kvalitního řemeslníka nebo učitele. Podstata je v tom, zda ti ta komunikace pomáhá, dodává ti inspiraci a získané poznatky můžeš uplatnit pro zlepšení práce v našem „hmotném“ světě. Pak je vše v pořádku a děje se správná cesta.
Druhá možnost je, že jsi slaboch, který se zalekl našeho „hmotného“ světa a komunikace s vílou je pro tebe únik od reality (něco jako počítačová hra). Pak ji třeba svádíš, povídáte si hezké věci, míváte sex a v podstatě tě ona odvádí od reálného života do toho svého. To je hodně špatně!
Je zajímavé, že přijaté informace ani nemůžeš použít ke svému přímému prospěchu, například, že by ti víla sdělila příští čísla ve sportce, abys vyhrál.
Vždycky, abys měl prospěch, musíš k tomu přidat něco svého – hmotného, například se nechat inspirovat a napsat dobrý příběh, namalovat obraz, vyřešit vědecký problém nebo rozjet dobrou novinářskou kauzu.
Prospěch ti pak poskytnou lidé jako zpětnou vazbu (emocionální nebo finanční). Při komunikaci s nadpřirozeným světem totiž nejde o tebe jako o jedince, ale o prospěch nás jako celku, který je tvořen těmito maličkými osobními událostmi a z nich se skládá celý náš vývoj a civilizační posun.
Spousta tvůrčích lidí má svou vílu nebo nehmotnou bytost, se kterou komunikuje a ani si to neuvědomuje. Prostě tvoří a neřeší odkud nápady přicházejí. Často se spolu vizuálně setkají až po události, kterou chápeme jako lidská smrt.
Velmi potřebná je taková víla, nebo spíš vizualizovaná přírodní inteligence pro někoho, kdo zpracovává léčivé byliny do podoby léčivých prostředků. Nemyslím ty marginální věci, na co která bylinka je, ale výrobu složitějších věcí, kde se pracuje s obsahovými souvislostmi mnoha rostlina a s účinnou směsí pro toho kterého konkrétního člověka. Tam může víla poradit a nasměrovat a na bylinkáři pak je směs vyrobit a trpícímu pomoci s užíváním. Sledováním změny zdravotního stavu (nejlépe a jedině v souladu a spolupráci s informovaným lékařem) se rychle ukáže, zda doporučená směs začala řešit problém nemocného. Tím se odlišují ti, co skutečně léčí od spousty podvodníků a nekritických čtenářů knih od dalších čtenářů jiných knih..
Já mám za vílu malou holčičku, která kdysi žila a teď je z ní malá víla. Povídáme si a spoustu věcí, co píšu, je od ní. Je to malé, nepříjemně upřímné a drzé děcko, takže nějaké erotično s vílou u mě moc nepřipadá v úvahu. Ty její úvahy a povídání jsou mnohem úžasnější, než nějaké erotično.
Říká se, že nejlepší způsob jak utajit pravdu, je vykřičet ji do světa. Mám to štěstí, že mě už spousta lidí bere za milého, neškodného, polovičního blázna, takže si můžu psát v podstatě co chci a nikoho to neuráží.
Lidé si to přečtou, zamyslí se nebo pobaví a jdou dál svým životem s nějakou drobnou myšlenkou nebo emocí navíc. A o tohle inteligencím v nadpřirozeném světě jde. Vést a obohacovat – pomalu a téměř neznatelně. Ne, jako ty šílené kejkle a „zázraky“ svatých mužů, popsané ve svatých knihách. to je prostě manipulace, nic víc..
Pokud si chceš přivolat vílu nebo začít vizualizovat nějaké nehmotné bytosti, tak je velmi potřebné najít si k tomu nějakého mentora, který bude hlídat tvůj stav a kontakt s realitou. je velmi snadné na těchto věcech uletět a onemocnět z toho, zvlášť pokud to někdo začne kombinovat s psychoaktivními látkami nebo houbičkami, jak píšeš.
Já jezdím za jedním psychiatrem v důchodu, který už nemusí pracovat jen s myšlenkami, které proplácejí zdravotní pojišťovny a za svou praxi také zjistil, že svět má mnohem širší kontext, než se nám každodenně jeví.
Vidět je moudré, uvěřit je odvážné!
Marek Chlíbek – Dago
ano, byly to můzy, které dovedly slavné malíře k šílenství….
Existují dva typy duchovních bytostí. Andělé, kteří zcela a výhradně podléhají Bohu a jen od něj přijímají pokyny. A pak ti ostatní, často padlí andělé, kteří se Bohu vzepřeli. Ti mohou konat dobro, ale smyslem je pouze vás oklamat. Chtějí na tento svět a potřebují vás k tomu. Potřebují tady žít a mít nad vámi moc. Mají svoje zájmy a vy jste hostitelé. Nenávidí Boha a chtějí svojí vlastní armádu proti němu. Víly nebrat, není to dobré stvoření.
Marku, ty už jsi chycen. Bojíš se nepřátel z masa a kostí, kteří ti ale vlastně nic udělat nemůžou, max. tě zbavit života. Boj se ale těch, co ti vezmou duši. Protože každý jednou zemřeme, tělo zhnije. Duše a vědomí ne.
Ještě malý dovětek k Nové smlouvě. Od Boha lze kdykoli odejít bez trestu a pomsty. Soud bude jen jeden a souzeni budou všichni, to terve přijde. Kdo nevypere své roucho v krvi Beránka, tomu nebude Kristova oběť započítána a na Božím soudu nebude mít naprosto žádnou šanci, bude tam jen sám za sebe se svojí spravedlností, která neobstojí.
Od satana se však bez zaplacení neodchází, ten zadarmo nic nedá. On si vždy za svoje služby nechá tvrdě zaplatit, za odchod od něj se tvrdě pomstí. Kdo si myslí, že přijde k léčiteli s kyvadýlkem a podobnými instrumenty a léčitel ho vyléčí, je těžce podveden. Zaprvé neléčí léčitel, ale padlý anděl to udělá tak, aby to vypadalo, jako že to pochází od léčitele – klame tedy nejen léčeného, ale i léčitele. Zadruhé padlí andělé některé věci samozřejmě mohou naaranžovat, že to vypadá jako vyléčení, ale ve skutečnosti si léčený odnáší s sebou větší vliv těchto duchovních sil na sebe – ztrácí boží ochranu. Někdy to trvá roky, než o ni člověk přijde, ale pak to „stojí za to“. Takový člověk obyčejně nekončí vůbec hezkým způsobem. Všechny ty různé rituály, meditace, mantry, obecně praktikování okultních praktik je právě o tom, že satan, aby mohl na člověka, musí ho nejdříve zbavit boží ochrany. A pak si s ním pohrát jako kočka s myší a „zmačknout ho“, pokud nechce dělat to, co mu jeho pán dává na jevo, aby dělal, nebo si dokonce dovolí chtít odejít. Nabízím ke shlédnutí svědectví jednoho bývalého psychotronika, kterému se podařilo z této satanovy smrtící pasti uniknout:
https://www.youtube.com/watch?v=bWNwlUBUVmE
Zamyslel bych se nad jednou zásadní otázkou. Jak můžu vědět, jaké záměry se mnou ony duchovní bytosti, které mě svým intelektem a možnostmi zcela jistě vysoce převyšují, mají ? Je slušností, když mi někdo chce pomoci, aby se představil, řekl mi, kde je můj problém a jak mi s ním chce pomoci. Je slušností říci na rovinu, jaké záměry se mnou má. Je slušností svou pomoc sepsat do smlouvy a dát mi na výběr, jestli tu smlouvu chci nebo nechci akceptovat. Je slušností dát do smlouvy scénář, jak se budou po podepsání smlouvy věci dále vyvíjet, abych si v budoucnu po podepsání smlouvy mohl prověřit, jestli se věci vyvíjejí skutečně tak, jak bylo deklarováno. To je láska a z ní vyplývající důvěra. Co nám ty záhadné duchovní bytosti o sobě vlastně odkrývají ? Nehrají si s námi jako kočka s myší ? Je to maskovaný satan a padlí andělé, kteří se již od počátku převlékají za všechno možné:
2. Korintským 11,14
A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla
1. Korintským 8
4 Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.
5 I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi – jakože je mnoho takových bohů a pánů –
6 my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.
1. Janův 5
18 Víme, že nikdo, kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale Syn Boží jej chrání a Zlý se ho ani nedotkne.
19 Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí Zlého.
20 Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
Celý svět je v moci toho zlého – satana. Nejen že se mu podařilo oklamat celý svět, ale i strhl na svou stranu třetinu nebeských andělů. Ale byli svrženi na zem a zde dodnes působí. Vydávají se za duše zemřelých, takže kdo mluví se zemřelým, mluví ve skutečnosti s padlým andělem, který se za zemřelého obratně maskuje – umí napodobit hlas i jazyk člověka, má informace ze života zemřelého, … Jedním z jejich posledních triků je vydávat se za obyvatele z jiných planet – mimozemšťany, se kterými lze telepaticky komunikovat, ale způsob komunikace s nimi se shoduje s okultními seancemi. Ale andělé jsou jako lidé pouze stvořené bytosti a andělé, kteří zůstali věrní pravému a jedinému Bohu, který vše stvořil, nevyžadují uctívání, i oni klekají před pravým Bohem:
Zjevení Janovo 22
8 To jsem slyšel a viděl já, Jan. A když jsem to uslyšel a spatřil, padl jsem na kolena k nohám anděla, který mi to oznamoval.
9 Ale on mi řekl: „Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratří proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!“
Padlí andělé naproti tomu vyžadují uctívání a kradou pravému Bohu jeho čest a slávu. Snaží se postavit na jeho místo. Antikrist znamená nejen proti Kristu, ale také na místě Krista, místo něho. A jako Kristus má svou církev, tak i satan má svou padlou církev v čele s papežem, který usedl na místo Krista a vydává se za Boha.
Pravý Bůh je bohem smlouvy. Uzavřel smlouvu s Abrahámem. Později s izraelským národem – tzv. Starý zákon a nakonec Nový zákon – novou smlouvu – Kristova milost – která se vztahuje na všechny lidi. Ale nevynucuje si smluvní vztah, vstoupit do smlouvy s Bohem skrze Krista, který je pečetí této smlouvy, lze dobrovolně. Bůh vše podstané o sobě, kým je, jaké má úmysly, odhaluje dopředu, stejně jako dějiny, co se teprve v budoucnu stane. A slibuje, že svým slovům na 100% dostojí, nelže. Vše to nechal schválně zapsat do biblických knih skrze ruce biblických pisatelů a my si to dnes můžeme přečíst a přesvědčit se, zda to je nebo není pravda. Je to dar, ale dar znamená, že jeden dává a druhý dar přijímá.
Staří slované to měli zas tak: Mnohočetný vesmír měli rozdělen na tři části. Svět Pravi – Duchovně nejvyšší světy, kde jsou bohové – tvořitelé. ( od té doby se říká – to je to pravé). Nejnižší je náš hmotný svět, svět Javi. A mezi je mnohoúrovňový svět Navi. Jako navigace. Většina z toho, co nás napadne, je vlastně stažená informace ze světa navi. Svět navi je svět démonů, víl, andělů, archontů, taky našich zemřelých přátel. Je mnohopočetný, a přecházet z jedné úrovně do druhé může být pro některé bytosti obtížné, až nemožné. Pokud chceme informaci ze světa navi, je potřeba se hodit do klidu. Ideální je pobyt v čisté přírodě, co nejdál od civilizace. Takže – další důvod, proč chodit do lesa. 🙂
Řekové měli MŮZY. Bohové žili s lidmi. Hrdinové. Na ostrově Samos je Pythagorova jeskyně. Uvnitř je jezírko s pitnou vodou. Magické místo. Pokud jde o sousedku, tak stojí za úvahu, zda můžeš kdykoli přijít, nebo zda se nastěhuje k tobě, případně vykrade byt. Co je v domě, není pro mne.
Už dlouho mě nic tak nepotěšilo. Děkuji